Aktuality

"Vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti je ze současného pohledu (...) dalšího rozvoje lomu ČSA nejpřijatelnějším řešením varianta s ukončením těžby okolo roku 2012. Toto rozhodnutí vychází z dostupných podkladů a podmínek pro rozhodování na úrovni akciové společnosti a současně jím lze dodržet linie územně ekologických limitů dle usnesení vlády č. 444/91." Dopis s tímto zásadním uklidněním a ubezpečením, že tehdejší Mostecká uhelná společnost (dnešní Czech Coal) nemá zájem o překročení limitů těžby, dostal v říjnu 1994 starosta Horního Jiřetína. Znamenal pro jeho obec a sousední Černice jediné - bude dál existovat.

"Zajímá nás rozvoj"
Po 15 letech je vše jinak. Tlak na prolomení limitů a uvolnění rukou těžařům je tak obrovský, že vedení podkrušnohorského městečka nestíhá odpovídat na dotazy typu: Opravdu uhlí neustoupíte, opravdu tlaku nepodlehnete? "Zajímá nás rozvoj obce, ne její zničení. Je to poslední místo, které dolům stojí v cestě. Je to poslední zachovalá krajina, která má ve vyuhleném regionu kořeny," opakuje stále Vladimír Buřt, hornojiřetínský místostarosta a zásadní postava v boji za záchranu obcí a proti rozšiřování hnědouhelných velkolomů. V posledních týdnech jsou ale zastánci limitů těžce odstřelováni ze všech stran. Premiér Jan Fischer sice oficiálně několikrát prohlásil, že jeho vláda limity nezruší, zároveň v dopise Litvínovu, u jehož okraje by měl rozšířený důl ČSA skončit, tvrdí, že limity jsou jen administrativní opatření a je třeba uvolnit prostor jednání s těžaři.

Exministr životního prostředí Martin Bursík, který na nesrovnalosti v postojích členů současné vlády k limitům upozornil, se stal terčem poté, kdy najednou vyšlo najevo, že v letech 2000 až 2003 za plat prováděl konzultace pro MUS, údajně pomáhal těžařům s prosazováním limitů. Alespoň to tvrdí zástupci těžební společnosti. Postavila se za něj sice "jeho" Strana zelených a množství ekologických aktivistů, těžaři ale angažmá jeho poradenské firmy neopomínají zdůraznit. Médiím rozeslali zprávu v tomto duchu naposledy včera odpoledne. I to je součástí boje.

"Poradenství probíhalo formou osobních konzultací jednatele Ecoconsulting pana Martina Bursíka. Představitelé objednatele, Petr Pudil a Jan Dobrovský, již médiím potvrdili, že předmětem těchto konzultací byly mimo jiné otázky spojené se strategickým záměrem Mostecké uhelné zpřístupnit zásoby hnědého uhlí za územními limity k budoucímu využití," uvádí se ve zprávě Radka Stavěla ze společnosti Czech Coal, která má na prolomení limitů zájem a lobbuje za ně již mnoho let.

"Vím, co Bursík tehdy prosazoval. Mnohokrát jsem u toho seděl. Vzpomínám si třeba na jednání rady pro energetiku na ministerstvu životního prostředí. Říkal jsem tam, že si Špidlova vláda nedovolí vystěhování Horního Jiřetína. Poradce Bursík argumentoval, že to reálně hrozí a že ministerstvo tomu musí preventivně bránit. Bursík navrhl a řídil přípravu paralelní energetické koncepce ministerstva životního prostředí, jež propočetla a doložila, že rozšiřování uhelných dolů není potřeba," reagoval na tvrzení těžařů Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Dialog začal opět dialog
S firmou Czech Coal začalo nyní nově intenzivně komunikovat hornojiřetínské sdružení Dialog, které zastupuje menšinu místních ochotnou se kvůli těžbě stěhovat. Samozřejmě bude-li to patřičně lukrativní.

"Je velmi pravděpodobné, že uhlí pod Jiřetínem a Černicemi bude dříve či později vytěženo a obě obce budou muset těžbě ustoupit. Podmínky přesídlení ale musí být odpovídající a pro vlastníky přijatelné," říká zcela pragmaticky Petr Leichner z Dialogu.

Skutečný pragmatismus, který je ovšem další přihrávkou těžařům, projevil i litvínovský starosta Daniel Volák. Ten v pondělí, po přečtení dopisu premiéra Fischera, oznámil, že by město mělo dostat po případném pokračování těžby přes Černice a Jiřetín do půlkilometrové vzdálenosti od něj miliardu na své rozvojové aktivity. Chce i 10 tisíc ročně pro každou litvínovskou domácnost po celou dobu těžby.

"Pokud chce vláda prolomit limity, je potřeba být připraven a vyjednat ty nejlepší podmínky. Nemůžeme sedět se založenýma rukama a jen říkat limity NE. Je naší odpovědností hájit zájmy Litvínova. Tedy sedět u jednacího stolu a být u sjednání podmínek, které by z případné těžby vyplynuly," vysvětlil svůj postoj starosta Volák. Litvínovští zastupitelé sice oficiálně za limity stojí, ochota jednat s těžaři ale může postupně převážit. Dva z nich - Volákův předchůdce Milan Šťovíček a bývalý radní Miroslav Otcovský -jsou ale razantně proti takovému postupu. "O Volákovo pohřebné pro Litvínov nestojíme. Starosta svým návrhem hrubě překročil své pravomoci. Považujeme návrh za skandální a zcela soukromou iniciativu pana starosty," uvedli ve svém prohlášení.

Ať platí biliony
Velké politické strany jsou k limitům buď zdrženlivé, nebo se jejich představitelé snaží přímému "ano" či "ne" pokračování těžby vyhnout. Předseda ČSSD Jiří Paroubek chce o této věci krajské referendum. Třeba mostecká ČSSD ale měla v programu komunálních voleb prolomení limitů. Šéf ODS Mirek Topolánek tvrdí, že prolomení není na pořadu dne a že za jakékoliv jeho vlády bude soukromé vlastnictví nedotknutelné. Jediní, kdo tvrdě odmítají další těžbu, tak zůstávají zelení. "Snaha pokračovat v těžbě je vedená zcela jednoznačně snahou majitelů firmy Czech Coal zhodnotit své investice. Domovy, zdraví obyvatel a zdraví kraje ale nejsou na prodej. Pokud by byla přijata logika, kterou použil v tomto případě litvínovský starosta, museli by těžaři platit celému kraji biliony. Nevím, jestli by je pak ekonomicky těžba ještě zajímala. Doufám, že panu starostovi spočítají lidé v komunálních volbách, na jak málo Litvínov ocenil," prohlásil Petr Klepiš, šéf Strany zelených v kraji.

Zdroj: MF Dnes, 3.2.2010