Pro Evropu a s ní i pro Českou republiku existuje dobré a jednoduché řešení, jak získat miliardy na modernizaci ekonomiky nebo lepší veřejné služby jako školství a zdravotnictví. Je jím daň ze superbohatství.
Pro Evropu, a s ní i pro Českou republiku, existuje dobré a jednoduché řešení, jak získat miliardy na modernizaci ekonomiky nebo lepší veřejné služby jako školství a zdravotnictví. Je jím zdanění majetku superbohatých, jak ukazuje studie, kterou si nechala vypracovat Strana zelených.
Touto studií chceme otevřít debatu o dani ze superbohatství. Není možné, aby daňovou zátěž nesli z velké míry zaměstnanci nebo důchodci. Náš návrh jasně ukazuje, jak můžeme jednoduše získat peníze pro modernizaci Česka a potřebné investice.
Podle studie by zdanění superbohatství, tedy majetku nad 111 milionů korun sazbou 3.5 % přineslo státnímu rozpočtu více než 58 miliard Kč ročně. Tato daň by se přitom dotkla pouze zhruba 4200 osob v České republice.
Zdanění superbohatství podporuje 63% respondentů reprezentativního průzkumu, který jsme si nechali zpracovat. Nadpoloviční většinu mají tyto návrhy u voličů v podstatě všech relevantních stran. Například i 58 % voličů ODS se zdaněním superbohatých souhlasí. Podrobnosti najdete níže na této stránce.
Zelení poukazují i na to, že návrh má ekologickou rovinu. Jedno procento nejbohatších lidí produkuje více emisí CO2 než nejchudší polovina světové populace. Je proto logické, aby se na ochraně klimatu a modernizaci ekonomiky superbohatí podíleli odpovídajícím způsobem.
Proč takovou daň ještě nemáme? Problémem je stará politická generace, která nemá odvahu ani vůli takové jasné řešení přijmout - jak v Česku, tak na celoevropské úrovni. Buďto nechtějí nebo nemohou, protože jsou na superbohaté napojeni nebo jim jsou zavázáni. Proto potřebujeme v politice novou generaci, která se nebude bát rozumné řešení prosazovat.
Studii pro Stranu zelených vypracoval PhDr. Miroslav Palanský, Ph.D. Ten je vedoucím výzkumu v Tax Justice Network, působí ve skupině CORPTAX na Univerzitě Karlově a je také výzkumným pracovníkem EU Tax Observatory. Navazuje na studii, kterou na celoevropské úrovni zpracovala frakce Greens/EFA v Evropském parlamentu.
Reprezentativní průzkum zjišťoval veřejnou podporu navrhovaných opatření, a to jak obecně, tak dle voličů jednotlivých stran. Respondenti odpovídali také na obecné otázky týkající se daní, stejně jako na jimi preferované využití peněz, které by stát vybral zdaněním superbohatých.
Lidé obecně podporují to, aby bohatší lidé přispívali více. Nadpoloviční většina (58 %) rozhodně nebo spíše souhlasí s tím, že “lidé s velkým majetkem by se měly prostřednictvím daní přispívat více než lidé s průměrným majetkem”.
Naopak obcházení daní je nepopulární, jen 12 % rozhodně nebo spíše souhlasí s tím, že “lidé by se měli vyhýbat placení daní, pokud k tomu mají možnost”.
Nejzásadnějším zjištěním je, že navrhované zdanění superbohatých rozhodně nebo spíše podporuje 63 % všech respondentů.
Nadpoloviční podporu získal návrh u voličů všech stran, s výjimkou Svobodných. I 58 % voličů ODS a 54 % voličů TOP 09 jej spíše nebo rozhodně podporuje.
Reprezentativní průzkum veřejného mínění, který se dotazoval na veřejnou podporu navrhovaných opatření, zpracovala společnost NMS Market research. Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1000 respondentů 18+ let mezi dny 30.4. - 4.5. 2024.
Zdanění superbohatých je nástroj, který může zajistit dodatečné příjmy pro financování veřejných služeb, jako jsou zdravotnictví, školství nebo modernizace ekonomiky.
Studie navrhuje tři varianty, které by se týkala majetku nad 33 milionů Kč, 68 nebo 111 milionů Kč. Sazby by byly stanoveny na 1,7 % pro majetek nad 33 milionů Kč, 2,1 % pro majetek nad 68 milionů Kč a 3,5 % pro majetek nad 111 milionů Kč. Tyto varianty vychází ze španělského zákona, a jistě je možné je pro české potřeby upravovat.
Odhadujeme, že daň z bohatství by do státního rozpočtu přinesla přibližně 58 miliard v nejnižší variantě a 94 miliard Kč ročně v nejvyšší variantě, což by z ní udělalo čtvrtý nejvýznamnější daňový zdroj.
Empirické studie ukazují, že relokace po zavedení daní z bohatství je minimální, obvykle nepřesahuje 3,2 % dotčených jedinců. Navíc lze implementovat opatření, která zamezí daňovým únikům i po odstěhování a zejména navrhujeme, aby se opatření zavedlo na úrovni celé EU.
Empirická literatura naznačuje, že daně z bohatství mohou ekonomický růst dokonce podpořit, zejména díky investicím do infrastruktury a vzdělávání, které zvyšují produktivitu.
Peníze by byly použity na financování klíčových veřejných služeb, jako jsou zdravotnictví, školství, sociální služby, ochrana životního prostředí, a také na modernizaci ekonomiky. Konkrétní návrhy jsou vždy na parlamentu, které rozhoduje o využití státního rozpočtu.
Většina superbohatých jedinců má dostatečně likvidní aktiva a příjmy z investic, aby tuto daň mohla platit. Navíc se daň vztahuje pouze na velmi vysoké majetky, což minimalizuje riziko likviditních problémů.
Klíčovým krokem je vytvoření registru vlastnictví všech druhů aktiv a zajištění transparentnosti konečných vlastníků právnických osob. Tím se zajistí, že daň bude spravedlivě vybírána a že se zamezí daňovým únikům.
Česká republika se řadí mezi země s relativně nízkou příjmovou nerovností, ovšem u majetkové nerovnosti je to jinak. V porovnání s dalšími vyspělými zeměmi vykazuje Česko jednu z nejvyšších koncentrací majetku mezi úzkou skupinou lidí. Zjednodušeně řečeno, nejbohatších 20 procent lidí v Česku vlastní více než 80 procent veškerého majetku.
Dlouhou historii zdanění bohatství má například Norsko. V současnosti daní čisté bohatství (po odečtení dluhů) sazbou 1 % na majetek přesahující 1,7 milionu NOK (cca 3,6 mil Kč), přičemž vyšší sazba 1,1 % platí pro bohatství přesahující 20 milionů NOK (cca 42 milionů Kč).
Neznamená to, že se platí sazba z celého majetku, ale z majetku nad tuto hranici. Na hodnotu primární nemovitosti, ve které člověk žije, se vztahují speciální úlevy a tak drtivá většina Norů ze svého primárního bydlení daň neplatí.
Podobně zavedlo daň z bohatství Španělsko, Lucembursko nebo v omezené podobě, týkající se pouze cenných papírů, Belgie. Mimo EU pak najdeme několik dalších takových zemí, například Argentinu, Kolumbii nebo Švýcarsko, přičemž parametry zavedených daní z bohatství se napříč zeměmi významně liší.
Pro vyšší zdanění bohatých lidí se výslovně vyjádřili Bill Gates, Warren Buffet nebo dědička známé značky Abigail Disney. Ta je jednou z prominentních osobností, které podporují vyšší zdanění bohatých a jsou součástí skupiny známé jako "Patriotic Millionaires" (Vlastenečtí milionáři). Tato skupina zahrnuje bohaté Američany, kteří věří, že by měli platit vyšší daně, aby se zajistila větší ekonomická spravedlnost a snížila ekonomická nerovnost.
Nemusí být všechny, část příjmů z kapitálu, který u superbohatých tvoří velkou část majetku, nemusí podláhat dani. Nicméně i jiné daně, jako například DPH nebo spotřební daně, se vztahují na již zdaněné příjmy. Daň z bohatství je legitimní způsob, jak zajistit férové přerozdělení bohatství a financování veřejných služeb.
Majetek by byl oceňován na základě tržní hodnoty, přičemž by byly využity odborné odhady, údaje z pojišťoven a katastrů. V případě sporného ocenění by mohl být vytvořen mechanismus pro řešení sporů. Některé země, které například daní nemovitosti podle jejich hodnoty, již mají oceňovací mechanismy zavedeny, například cenové mapy.
Hodnota firem bude určována na základě tržní hodnoty jejich aktiv. V případě veřejně obchodovaných společností se bude vycházet z aktuální tržní kapitalizace. U neveřejných společností se použijí odborné odhady, které budou zohledňovat finanční výkazy, tržby, zisky a další relevantní ukazatele. Hodnota firmy má být snížena o její závazky, což se projeví v celkovém čistém bohatství vlastníků. U nových firem či startupů je například ve Švýcarsku využita výjimka, kdy nejsou oceněny podle aktuální investiční valuace, ale až podle ekonomických výsledků. Obecně švýcarský model řeší detailně oceňování všech druhů firem i dalších právnických osob jako jsou trusty.
63 procent lidí nám v průzkumu řeklo, že takovouto daň podporují. Problémem je stará politická generace, která se - kdo ví proč - bojí takovéhle jednoduché a funkční řešení vůbec navrhnout, natož prosadit. My to můžeme změnit. Potřebujeme novou generaci političek a politiků, kteří mají odvahu férové daně zavést.
Celý svůj život se snažím ukazovat, že věci jdou měnit. Pojďte je měnit s námi. Jsem Johanna Nejedlová a kandiduji do Evropského parlamentu za Zelené. Podepište prosím naši petici za daň ze superbohatství.
Nechejte svůj e-mail a připomeneme vám termín voleb a občas vám pošleme novinky z kampaně nebo tipy, jak nás můžete podpořit.
Nechejte svůj e-mail a připomeneme vám termín voleb a občas vám pošleme novinky z kampaně nebo tipy, jak nás můžete podpořit.